[ Pobierz całość w formacie PDF ]
dolnm revrom: nejv%1łta stvka na Slovensku za cel vle%0ńn obdob prob%1łhla v Yjnu 1940
v Handlov. Z%0ńastnili se j prv%1ł tak n%1łme%0ńt jako slovenat havYi. Tato skute%0ńnost byla krajn%1ł nepYjemn
veden Deutsche Partei, kter v~dycky hrd%1ł prohlaaovalo, ~e m sv lidi - tedy slovensk N%1łmce - pod
kontrolou. Zlepaily se rovn%1ł~ odbytov mo~nosti zem%1łd%1łlco, a to proto, ~e od Slovenska byly odtr~eny
nejrodn%1łja ji~n oblasti. Zsobovn na Slovensku zostvalo za danch okolnost na velmi sluan rovni,
stabiln a vysoce hodnocena byla rovn%1ł~ slovensk koruna.
I v slo~itch pom%1łrech za vlky intenzivn%1ł pokra%0ńoval kulturn rozvoj Slovenska. Byly dobudovny
bratislavsk univerzita i vysok akola technick, vznikla Vysok akola obchodn. Roku 1942
vznikla Slovensk akademie v%1łd a um%1łn. Do v%1łdeckho a kulturnho ~ivota na Slovensku vstoupila nov
generace, kvalitn%1ł pYipraven v pYedchzejcm obdob, kter velmi napomohla rozvoji slovensk v%1łdy a
um%1łn. To vaechno pomhalo pYedstavitelom Hlinkovy strany vytvYet obraz Slovensk republiky jako
ostrova klidu a blahobytu v okoln rozbouYen Evrop%1ł. Vaechno se vaak zakrt nedalo.
Zejmna ne stle zjevn%1łja charakter podYzenosti Slovenska n%1łmeckm zm%1łrom.
Slovensk armda se %0ńastnila n%1łmeckch vle%0ńnch ta~en, po%0ńnaje vlkou proti Polsku. Vzp%1łt po
pYepaden Sov%1łtskho svazu (22. %0ńervna 1941) se pYipojilo k tto Hitlerov%1ł agresi i Slovensko a z%0ńastnilo
na n svmi dv%1łma divizemi. Slovensk Rychl divize se b%1łhem ta~en roku 1942 probojovala a~ ke
Kavkazu. Oficiln vlda se sna~ila tuto slovenskou %0ńast glorifikovat a napYklad generln tajemnk HSS a
ministr hospodYstv Gejza Medrick prohlsil: "Dnes se hrout pod silnmi dery n%1łmeck armdy, po jejm~
boku stoj tak armda slovensk, star sv%1łt. V tto vlce nejde o dobvn novch zem, ale o zboYen
starch apatnch sv%1łto. Slovenat vojci si v tto vlce dobvaj jmno hrdinnch bojovnko." Podobnch
vyjdYen bylo v slovenskm tisku daleko vc, ale ve skute%0ńnosti bojov morlka slovenskch vojko nebyla
valn. Jejich ochota bojovat se v mnohm podobala t z prvn sv%1łtov vlky. Mnoz slovenat vojci pYebhali
na stranu Rud armdy. Rychl divize nakonec ztratila bojeschopnost a byla sta~ena do Sedmihradska.
Druh, tzv. Zajiaeovac divize byla nakonec pYesunuta jako pomocn stavebn jednotka do Itlie. I
ospravedlHovn slovensk %0ńasti bojem proti bolaevismu nem%1łlo velk %0ńinek. V dan situaci bylo vaem
jasn, ~e se jedn o vynucenou vlku po boku agresora, kter nebojuje proti bolaevismu, ale za ovldnut
sv%1łta.
Vlka a realita slovensk totln podYzenosti N%1łmecku za%0ńaly stle vc ovlivHovat tak ekonomiku i vaedn
~ivot ka~dho jednotlivce. Vlce bylo podYzeno cel slovensk hospodYstv. Na Slovensku se vyrb%1łly pro
n%1łmeckou armdu zbran%1ł, hlavn%1ł ve zbrojovkch v Dubnici a v Pov~sk Bystrici, N%1łmecko jako hlavn
odb%1łratel slovenskch vrobko ur%0ńovalo, co se bude pYednostn%1ł vyrb%1łt. Druhou strnkou vaak mince bylo,
~e N%1łmecko v dosledku vy%0ńerpanosti vlkou ztrcelo schopnost i ochotu za zbo~ platit, stvalo se stle
v%1łtam dlu~nkem. To poakozovalo slovensk hospodYstv. Slovensko se stalo vhodnm objektem pro
n%1łmeck firmy, kter ovldaly stle vc nejen vrobu, ale tak zvyaovaly svoj podl na kapitlu. Firma
Hermann Gring Werke kontrolovala velk promyslov podniky, hlavn%1ł zbrojaYsk, a zroveH vlastnila
rozshl lesy po celm Slovensku.
U~ od roku 1943 se v slovenskm hospodYstv za%0ńaly projevovat krizov jevy, postupn%1ł se promtajc i do
~ivotn rovn%1ł obyvatelstva. Vznikaly problmy se zsobovnm, rostla korupce a rozmhal se %0ńern trh s
nezvykle keeaskmi cenami, za jak si mohli dovolit nakupovat jen majetn lid. m%1łrn%1ł s rostem
hospodYskch t%1ł~kost se vzmhala i nespokojenost obyvatelstva.
"Vkladn skYH" za%0ńala ztrcet svoj lesk. Skute%0ńnost, ~e ve vaech sousednch zemch, v%0ńetn%1ł N%1łmecka, byla
situace jeat%1ł hora, nemohl trvale zastavit rostouc nespokojenost.
c) Tragdie slovenskch %7ńido Totalitn diktatura se nejvc projevila ve vztahu k ~idovskmu obyvatelstvu.
Antisemitismus byl od po%0ńtku sou%0ńst ideologie Hlinkovy slovensk >udov strany podobn%1ł jako tomu bylo
u jinch katolickch, lidovch nebo kYeseanskosocilnch proudo.
Proti~idovsk opatYen za%0ńala na Slovensku zavd%1łt u~ autonomn vlda, tedy bez vn%1łjaho zasahovn
N%1łmecka. Kdy~ se Slovensko stalo n%1łmeckm satelitem, slil z n%1łmeck strany tlak, aby se i na Slovensku
"Yeaila" ~idovsk otzka podle n%1łmeckho vzoru.
Tento tlak byl evidentn, holocaust slovenskch ~ido vaak nelze pYipsat pouze jemu. Mnoh antisemitsk
vpady Alexandra Macha a koneckonco i prezidenta Tisa se v ni%0ńem neliaily od proti~idovskho atvan
nacionlnch socialisto v N%1łmecku. Letk vydan roku 1940 Hlinkovou gardou hlsal: "Ns neobalamut
hloupou frz, ~e %7ńid je taky %0ńlov%1łk. %7ńidi jsou zstupci a agenti %3ńblo. %7ńid nen vtvor Bo~, ale %3ńbelsk, a
proto %7ńid nen %0ńlov%1łk, jenom jako %0ńlov%1łk vypad. Ten, kdo %7ńidy jakmkoli zposobem podporuje nebo chrn,
toho trest Bo~ nemine." Takovto primitivn antisemitsk atvan nebylo bohu~el v on%1łch letech ani ze strany
oficilnch slovenskch pYedstavitelo vjimkou.
Npor proti ~idovskmu obyvatelstvu byl soustavn a postupn%1ł se slovenat %7ńid dostvali mimo ob%0ńanskou
spole%0ńnost i mimo zkon.
U~ krtce po 14. bYeznu 1939 se za%0ńala proti~idovsk opatYen mno~it. Zprvu to byla snaha omezit %7ńidy v
n%1łkterch povolnch.
Byli vylou%0ńeni ze sttn slu~by, nesm%1łli posobit jako u%0ńitel, dostojnci a vobec zastvat vznamn%1łja funkce.
Pak nsledovala snaha zbavit je majetku. V tto fzi se jednalo nejen o sil likvidovat ekonomick aktivity
~idovskho obyvatelstva, ale tak pYedevam o snahu zskat jeho majetek. %7ńidom byly odebrny promyslov
podniky, ~ivnosti a nakonec i jejich nemovit majetek.
Tomuto procesu se Ykalo arizace, co~ znamenalo, ~e vaechny tyto majetky m%1łly pYejt ze ~idovskch do [ Pobierz całość w formacie PDF ]
zanotowane.pl doc.pisz.pl pdf.pisz.pl wyciskamy.pev.pl
dolnm revrom: nejv%1łta stvka na Slovensku za cel vle%0ńn obdob prob%1łhla v Yjnu 1940
v Handlov. Z%0ńastnili se j prv%1ł tak n%1łme%0ńt jako slovenat havYi. Tato skute%0ńnost byla krajn%1ł nepYjemn
veden Deutsche Partei, kter v~dycky hrd%1ł prohlaaovalo, ~e m sv lidi - tedy slovensk N%1łmce - pod
kontrolou. Zlepaily se rovn%1ł~ odbytov mo~nosti zem%1łd%1łlco, a to proto, ~e od Slovenska byly odtr~eny
nejrodn%1łja ji~n oblasti. Zsobovn na Slovensku zostvalo za danch okolnost na velmi sluan rovni,
stabiln a vysoce hodnocena byla rovn%1ł~ slovensk koruna.
I v slo~itch pom%1łrech za vlky intenzivn%1ł pokra%0ńoval kulturn rozvoj Slovenska. Byly dobudovny
bratislavsk univerzita i vysok akola technick, vznikla Vysok akola obchodn. Roku 1942
vznikla Slovensk akademie v%1łd a um%1łn. Do v%1łdeckho a kulturnho ~ivota na Slovensku vstoupila nov
generace, kvalitn%1ł pYipraven v pYedchzejcm obdob, kter velmi napomohla rozvoji slovensk v%1łdy a
um%1łn. To vaechno pomhalo pYedstavitelom Hlinkovy strany vytvYet obraz Slovensk republiky jako
ostrova klidu a blahobytu v okoln rozbouYen Evrop%1ł. Vaechno se vaak zakrt nedalo.
Zejmna ne stle zjevn%1łja charakter podYzenosti Slovenska n%1łmeckm zm%1łrom.
Slovensk armda se %0ńastnila n%1łmeckch vle%0ńnch ta~en, po%0ńnaje vlkou proti Polsku. Vzp%1łt po
pYepaden Sov%1łtskho svazu (22. %0ńervna 1941) se pYipojilo k tto Hitlerov%1ł agresi i Slovensko a z%0ńastnilo
na n svmi dv%1łma divizemi. Slovensk Rychl divize se b%1łhem ta~en roku 1942 probojovala a~ ke
Kavkazu. Oficiln vlda se sna~ila tuto slovenskou %0ńast glorifikovat a napYklad generln tajemnk HSS a
ministr hospodYstv Gejza Medrick prohlsil: "Dnes se hrout pod silnmi dery n%1łmeck armdy, po jejm~
boku stoj tak armda slovensk, star sv%1łt. V tto vlce nejde o dobvn novch zem, ale o zboYen
starch apatnch sv%1łto. Slovenat vojci si v tto vlce dobvaj jmno hrdinnch bojovnko." Podobnch
vyjdYen bylo v slovenskm tisku daleko vc, ale ve skute%0ńnosti bojov morlka slovenskch vojko nebyla
valn. Jejich ochota bojovat se v mnohm podobala t z prvn sv%1łtov vlky. Mnoz slovenat vojci pYebhali
na stranu Rud armdy. Rychl divize nakonec ztratila bojeschopnost a byla sta~ena do Sedmihradska.
Druh, tzv. Zajiaeovac divize byla nakonec pYesunuta jako pomocn stavebn jednotka do Itlie. I
ospravedlHovn slovensk %0ńasti bojem proti bolaevismu nem%1łlo velk %0ńinek. V dan situaci bylo vaem
jasn, ~e se jedn o vynucenou vlku po boku agresora, kter nebojuje proti bolaevismu, ale za ovldnut
sv%1łta.
Vlka a realita slovensk totln podYzenosti N%1łmecku za%0ńaly stle vc ovlivHovat tak ekonomiku i vaedn
~ivot ka~dho jednotlivce. Vlce bylo podYzeno cel slovensk hospodYstv. Na Slovensku se vyrb%1łly pro
n%1łmeckou armdu zbran%1ł, hlavn%1ł ve zbrojovkch v Dubnici a v Pov~sk Bystrici, N%1łmecko jako hlavn
odb%1łratel slovenskch vrobko ur%0ńovalo, co se bude pYednostn%1ł vyrb%1łt. Druhou strnkou vaak mince bylo,
~e N%1łmecko v dosledku vy%0ńerpanosti vlkou ztrcelo schopnost i ochotu za zbo~ platit, stvalo se stle
v%1łtam dlu~nkem. To poakozovalo slovensk hospodYstv. Slovensko se stalo vhodnm objektem pro
n%1łmeck firmy, kter ovldaly stle vc nejen vrobu, ale tak zvyaovaly svoj podl na kapitlu. Firma
Hermann Gring Werke kontrolovala velk promyslov podniky, hlavn%1ł zbrojaYsk, a zroveH vlastnila
rozshl lesy po celm Slovensku.
U~ od roku 1943 se v slovenskm hospodYstv za%0ńaly projevovat krizov jevy, postupn%1ł se promtajc i do
~ivotn rovn%1ł obyvatelstva. Vznikaly problmy se zsobovnm, rostla korupce a rozmhal se %0ńern trh s
nezvykle keeaskmi cenami, za jak si mohli dovolit nakupovat jen majetn lid. m%1łrn%1ł s rostem
hospodYskch t%1ł~kost se vzmhala i nespokojenost obyvatelstva.
"Vkladn skYH" za%0ńala ztrcet svoj lesk. Skute%0ńnost, ~e ve vaech sousednch zemch, v%0ńetn%1ł N%1łmecka, byla
situace jeat%1ł hora, nemohl trvale zastavit rostouc nespokojenost.
c) Tragdie slovenskch %7ńido Totalitn diktatura se nejvc projevila ve vztahu k ~idovskmu obyvatelstvu.
Antisemitismus byl od po%0ńtku sou%0ńst ideologie Hlinkovy slovensk >udov strany podobn%1ł jako tomu bylo
u jinch katolickch, lidovch nebo kYeseanskosocilnch proudo.
Proti~idovsk opatYen za%0ńala na Slovensku zavd%1łt u~ autonomn vlda, tedy bez vn%1łjaho zasahovn
N%1łmecka. Kdy~ se Slovensko stalo n%1łmeckm satelitem, slil z n%1łmeck strany tlak, aby se i na Slovensku
"Yeaila" ~idovsk otzka podle n%1łmeckho vzoru.
Tento tlak byl evidentn, holocaust slovenskch ~ido vaak nelze pYipsat pouze jemu. Mnoh antisemitsk
vpady Alexandra Macha a koneckonco i prezidenta Tisa se v ni%0ńem neliaily od proti~idovskho atvan
nacionlnch socialisto v N%1łmecku. Letk vydan roku 1940 Hlinkovou gardou hlsal: "Ns neobalamut
hloupou frz, ~e %7ńid je taky %0ńlov%1łk. %7ńidi jsou zstupci a agenti %3ńblo. %7ńid nen vtvor Bo~, ale %3ńbelsk, a
proto %7ńid nen %0ńlov%1łk, jenom jako %0ńlov%1łk vypad. Ten, kdo %7ńidy jakmkoli zposobem podporuje nebo chrn,
toho trest Bo~ nemine." Takovto primitivn antisemitsk atvan nebylo bohu~el v on%1łch letech ani ze strany
oficilnch slovenskch pYedstavitelo vjimkou.
Npor proti ~idovskmu obyvatelstvu byl soustavn a postupn%1ł se slovenat %7ńid dostvali mimo ob%0ńanskou
spole%0ńnost i mimo zkon.
U~ krtce po 14. bYeznu 1939 se za%0ńala proti~idovsk opatYen mno~it. Zprvu to byla snaha omezit %7ńidy v
n%1łkterch povolnch.
Byli vylou%0ńeni ze sttn slu~by, nesm%1łli posobit jako u%0ńitel, dostojnci a vobec zastvat vznamn%1łja funkce.
Pak nsledovala snaha zbavit je majetku. V tto fzi se jednalo nejen o sil likvidovat ekonomick aktivity
~idovskho obyvatelstva, ale tak pYedevam o snahu zskat jeho majetek. %7ńidom byly odebrny promyslov
podniky, ~ivnosti a nakonec i jejich nemovit majetek.
Tomuto procesu se Ykalo arizace, co~ znamenalo, ~e vaechny tyto majetky m%1łly pYejt ze ~idovskch do [ Pobierz całość w formacie PDF ]